WABANAK

Kořeny pozdější Lesní školy Jiráskovy oblasti i instruktorské družiny Wabanak sahají do první poloviny 20. let. V roce 1923 se Milota Fanderlík účastnil Elstnerovy Lesní školy a spolu s bratry z Brna patřil mezi ty, kdo se začali věnovat systematickému vzdělávání skautských vůdců. V roce 1925 absolvovali Elstnerovu školu také bratři Josífek, Velen a Milota Fanderlíkovi a další moravští skauti. Z jejich podnětu vznikla 2. ledna 1926 skupina, která si dala za úkol vytvořit ucelenou metodiku vedení oddílu a položit základy charakteristického moravského typu lesních škol. Družinu vedl MUDr. Karel Hora a mezi členy patřili Evžen Škarda, Josef Štefan či bratři Fanderlíkovi. Setkávali se v Horově pracovně na lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

V této skupině, kterou nazvali MAWADANI, vznikaly nejen metodické postupy, ale i zásadní publikace – Velenova kniha Listy Jurovi pro oddílové vedoucí a Milotův Rádce pro družinové rádce. Veškeré poznatky se prakticky ověřovaly v práci 3. brněnského oddílu vedeného Milotou a Velenem. Název MAWADANI převzali členové z indiánské legendy z knihy Indiánské písně a zkazky od Fletschera, kde nesmrtelný hlas vyzývá ke svornosti mezi kmeny.

Po druhé světové válce působil Milota Fanderlík v Hradci Králové a přenesl styl moravské lesní školy do Jiráskovy oblasti. Ta uspořádala tři poválečné lesní školy v letech 1945, 1946 a 1947. Druhý zákaz skautingu však tuto práci přerušil. V roce 1968 Milota Fanderlík obnovil tradici pořádáním Oblastní lesní školy v Potštejně, následované v roce 1969 pátou Lesní školou Jiráskovy oblasti. Na další pokračování si však museli skauti opět počkat.

Až sametová revoluce v roce 1989 umožnila skutečný návrat skautské výchovy. V roce 1991 proběhla v Maršově nová lesní škola Jiráskovy oblasti s třiceti dvěma účastníky, po níž následovaly další běhy v letech 1992, 1995, 1996 ve Štěnkově a roku 2001 a 2004 ve Vranicích u Jarošova v oblasti Toulovcových maštalí.

Vznik družiny instruktorů Wabanak

Ve stejném období vznikla i instruktorská družina WABANAKŮ, která navázala na duchovní i metodický odkaz původní MAWADANI. Vznikla na počátku roku 1990 a převzala poslání: rozvíjet skautskou výchovnou metodu, vychovávat schopné oddílové vůdce a přenášet tradiční hodnoty do nových poměrů.

Jméno převzala po indiánském kmeni Wabanaků, který byl v historii opakovaně téměř vyhlazen, ale vždy znovu povstal – stejně jako skautské hnutí v českých zemích. Duch MAWADANI tak nezanikl, ale pokračuje v práci dnešní družiny WABANAK.

zdroj: Milota Fanderlík, Mawadani-Wabanakové

Zajímá tě historie lesních škol obecně? Přečti si článek od Václava Noska – Windyho „Historie lesních škol“